Přeskočit navigaci

Zkušenosti s vývojem certifikací
rok 2014

Příspěvek je založen na podnětech a připomínkách získaných v posledních letech během působení jako poradce a auditor.

Základní myšlenka norem pro systémy managementu je zajištění schopnosti dodavatele trvale poskytovat kvalitní výrobky nebo služby a také tuto schopnost prokazovat. Za tímto účelem se provádějí pravidelné audity a vydávají se certifikáty. V posledních několika létech zaznamenáváme poměrně silný odliv zájmu o certifikáty i přesto, že cena certifikačních a souvisejících poradenských služeb poklesla až na čtvrtinu ceny ve srovnání se situací před deseti léty. Znamená to, že dodavatelé nemají zájem o kvalitu? Dle vlastních zkušeností bývá jediným motivem pro certifikát požadavek odběratele. Především malé firmy nemohou živit představitele pro kvalitu, který často jen formálně udržuje zbytečné šanony bezobsažných dokumentů.

Cena je tak nízko, že na pozice manažerů či inženýrů kvality, auditorů i poradců nelze přijmout znalé a zkušené odborníky, protože je nebude možno zaplatit. Tyto pozice se dostávají jako vedlejší úvazek do rukou asistentek, účetních či jiných „málo vytížených“ pracovníků, kteří systémovou dokumentaci i audity zvládnou „levou“ rukou. Mnohdy jsou to také pilní přenášeči kopií z předchozího zaměstnání. Zavedený systém je obsáhlý, formální a toporný, ale to nevadí, protože dokumenty „naštěstí“ nikdo nečte a uváděné zásady nikdo neaplikuje. Pokud se ještě vedení firmy rozhodne udržovat certifikát, pak jednou za rok určený pracovník „opráší“ dokumenty k dozorovému auditu, aktualizuje pár formulářů a dozorový audit proběhne ke spokojenosti auditovaného i auditora. Certifikace takových systémů přesto probíhají úspěšně, a kdyby byly problémy, nabízí se hladký  přechod k jiné certifikační firmě, která nedělá problémy.

Vedení firem v mnoha případech reálně řídí použitím vlastních znalostí, zkušeností, notesu i intuice, které nemohou být v systému, protože by se tam „nevešly“ a informace by se mohly vyzradit. Řízení podle nějakého ISO je nereálné, dokonce nepřípustné. O vztahu k zásadám managementu a vše obsahujícím analýzám pojednávají také citované články, viz [1], [2].

Pověst certifikátů u laické i odborné veřejnosti je špatná. Velmi ji poškodilo „kupčení“ s certifikáty i mnoho medializovaných případů zjevné nekvality u certifikovaných firem ve stavebnictví, potravinářství, automobilovém průmyslu a dalších. Zákazníci i odběratelé hledají jiné metody pro ověřování a prokazování kvality, jako jsou zákaznické audity, namátkové i 100% kontroly a oborové nebo zákaznické soutěže. Vstříc takové situaci nelze strkat hlavu do písku. Je otázkou, co za takové situace dokáže plánovaná revize normy ČSN EN ISO 9001, která se snaží o zjednodušení. Pokud nebudeme brát vážně stávající trendy, budou brzy certifikace v dnešním slova smyslu označovány jako historický omyl.

  1. Zdeněk Souček: Oddělme zrno od plev,  Management Focus, Moravská vysoká škola Olomouc, 27.9. 2012
  2. Ján Košturiak: Management plný pravd, které nefungují, Modernirizeni.ihned.cz, Fraunhofer IPA Slovakia, 25.2.2011